Soutěže a Prázdniny

Národní strom - kokosová palma

Cocos nucifera - palma kokosová, kokosovník ořechoplodý

Jedno filipínské přísloví tak praví:

"Pokud dokážete spočítat hvězdy na noční obloze, pak dokážete říci, kolika způsoby nám kokos slouží."

18.12.08 11:42:48

Kokosová palma se v roce 1985 stala oficiálně národním stromem Malediv. A není divu - všechny kokosové palmy lze totiž plnohodnotně využít, při jejich zpracování nezůstává žádný odpad. Tento strom převyšuje většinu okolní vegetace a je také zcela nepostradatelný pro místní obyvatele. Kmeny palem se používají pro stavbu lodí, listy nacházejí využití při stavbě obydlí.

Větve kokosových palem se užívají jako materiál pro stavbu střech, které se při zvláštních příležitostech zdobí obrovskou rybou nebo různými dekorativními předměty.

Kokosové ořechy jsou jedním ze základních surovin v místní kuchyni. Když je ořech ještě nezralý, pije se z něho osvěžující šťáva. Kokos ze zralého ořechu se podává se sušenou rybou, mléko z něho se přidává do kávy. Slupka kokosového ořechu je výborné palivo, které vydrží dlouho hořet. Zajímavostí jsou uhlíky ze slupky kokosového ořechu, které se užívaly jako náplň do žehliček – ty byly vyhřívané právě slupkou z ořechu.

Všude po Maledivách najdete háje kokosových palem, které jsou nejcennějším prvkem maledivského rostlinstva.

zdroj: maledivy.travelon.cz

Cocos nucifera - palma kokosová, kokosovník ořechoplodý (KLUB PŘÁTEL PALEM)

Stejně jako datlovník, patří i kokosová palma k druhům pěstovaným po tisíciletí. Její původní vlast neznáme, patrně pochází z jižní Indie, Oceánie či Indonésie.

Na štíhlém, 5–25 m vysokém kmenu Cocos nucifera vyrůstá až 2 m dlouhá lata květenství. Po naříznutí z květenství vytéká až 50 litrů mízy, z které se vyrábí „palmový cukr“ nebo „palmové víno“, jehož destilací vzniká pálenka arak. Po oplození se vyvíjí velká peckovice, kokosový ořech, který pokrývá silná, ve zralosti většinou žlutá pokožka (exokarp). Pod ní nalezneme tlustou vrstvu vláknitého mezokarpu, který se nazývá koir; vyrábějí se z něj lodní lana, provazy, koberce a slouží jako obalový materiál. Znají ho i zahrádkáři, kterým z koiru upletené rohože pomáhají držet svahy či okraje jezírek.

Tvrdá skořápka (endokarp) má tři slabá místa („oči“). Pod nejslabším, kterým prorůstá klíček, je uloženo embryo. Ke skořápce zevnitř přiléhá bílý endosperm – jedlá hmota, kterou v sušeném stavu známe jako kopru. U nezralých plodů se vnitřní dutina vyplní kokosovou vodou (laicky mléko). Kokosovým ořechem si lze i zatopit, ze skořápek se totiž pálí kvalitní dřevěné uhlí.

Kokosové ořechy jsou nejen chutné, ale mohou být i nebezpečné. Gravitační síla a 10 m výšky ve spojení s tvrdou skořápkou již nepříjemně otestovaly nejednu lebku. Tyto úrazy patří v tropických oblastech k poměrně častým, rozhodně se jich lze obávat víc než jedovatých hadů nebo žraloků.

Ukázka části textu z knihy Palmy, Vlastimil Rybka a Romana Rybková
Nakladatelství Grada Publishing, a.s.
U Průhonu 22, 170 00 Praha 7